tak tak pride k nejakej zmene
a clovek sa ocitne v problemoch ktore bud nemal alebo v sebe dusil
kedze nemal cas sa zaoberat sebou samym
Z hlediska odborných prací orientovaných na snahu odhalit společenské příčiny
sebevražd je nutné zmínit původně německý habilitační spis T. G. Masaryka, přeložený
pod názvem Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty (1881
německy, 1904 česky).
Jedná se o Masarykovu první knižně vydanou práci, současně
jde o první českou vědeckou publikaci v oblasti sociologie, tím je zlomová. V době
vydání této monografie neexistovaly téměř žádné publikace věnující se blíže
problematice sebevraž
Problém sebevražd Masaryk uvádí do spojitosti s „krizí moderního člověka", ten
podle něj postrádá oporu v jednotném světovém názoru, jež upadá.
Dezintegrace
společnosti odebírá jedinci pocit jistoty, pocit zakotvení a smysl lidského života.
Z hlediska historického Masaryk srovnával současného moderního člověka
s divochy a primitivními kmeny, kdy sám poukazoval na to, že v nerozvinutých
společnostech k sebevraždám téměř nedocházelo.
Hlavní příčinu viděl ve vztahu
člověka k přírodě, který se v průběhu lidského vývoje mění. Rozdíl mezi divochem a
civilizovaným člověkem je v tom, jakým oba typy nahlížejí na okolí.
Zatímco zájem
divocha je omezen pouze na svět vnější (používá jen své smysly čich, zrak),
vzdělaný člověk se začíná zajímat o své nitro, začíná existenciálně myslet.
Klade-li si
člověk otázky ohledně smyslu vlastního života, mohou ho takové úvahy postupně
dovést do zoufaleckých stavů, následně ke smrti.
V Masarykově pojetí tak nastupují
dva filosofické protiklady
subjektivismus (vzdělanec) a objektivismus (primitiv).
Proto je u divocha vražda, zabití, válka tak obvyklá a přirozená, všechno, co ho
vzrušuje, vztahuje na vnější svět a nedospívá tak k tomu, aby něco nepříjemného
vztahoval na své vlastní já. Naopak vzdělaný člověk vztahuje mnohé anebo všechno na
sebe sama, je v sobě, kdežto divoch je mimo sebe, a dospívá tímto způsobem k tomu, že
se snáze dopustí sebevraždy než vraždy
Jev sebevraždy dává Masaryk do souvislosti se současným stavem moderní
společnosti, v níž dochází ke krizím, které u člověka prohlubují pocity zoufalství,
beznaděje a životní skepse
Jedním z problémů současné společnosti je krize vzdělanosti.
Takový obraz
Masaryk získává z výsledků statistik, které uvádí, že méně vzdělané národy viditelně
prokazují nižší míru sebevražednosti.
Vyšší intelektové vzdělání sice činní život jedince
pestřejším a tvárnějším, na druhé straně ho nutí více přemýšlet o lidském bytí.
Takové
starosti méně vzdělaný člověk nemá, jeho rozhled není tak široký, aby u něj panovaly
existenciální myšlenky, je spokojený se svým prostým životem
|