Yamaha TRX 850 - Moje „první“ velká motorka

Jak to začalo

Píše se rok 2001 a já úspěšně ukončil střední školu.. Zaslouženou odměnou mi byla Jawa 350 model 639. Jenže, nebylo to zrovna nejšťastnější, protože jsme na ní s kamarády neustále něco opravovali … a ladili … a opravovali. Loni v květnu jsem jí prodal - o něco málo levněji než koupil, jenže to jsem do ní již dvojnásobek kupní ceny investoval.

V létě 2005 přišla nová práce, vyšší plat i lepší vyhlídky do budoucnosti motorkářských snů. Píše se říjen 2005 a sen začíná mít přesnější podobu…

Vše začalo pouhou úvahou o koupi, pak pokračovalo výběrem té pravé a mezi tím vyřizováním úvěru, což byla teda pakárna, ale podařilo se. (Pokud můžu poradit, žádejte o úvěr nejprve v bance, kde vám chodí na účet výplata, či pravidelný příjem – mnohem více si to zjednodušíte...)

Výběrem jsem začal u značky výrobce.. Tady byla a je pro mě Yamaha jednička. Pak model, vzhledem k finančním možnostem. Tady bylo několik nápadů – Fazer, FZR… jenže, když jsem viděl krásku s označením TRX 850, začal jsem pátrat po informacích, až bylo rozhodnuto právě pro ni.

Yamaha uvedla TRX na trh v roce 1996 jakožto přímou konkurenci pro italskou Ducati 900 SS. Možná, že by i TRX byla obchodně prodávanější a mezi jezdci populárnější, jenže byly tu jisté překážky, které tomu bránily.. Za 1. Cena v tehdejší době a 2. Vydání Hondy VTR 1000. Možná snad právě díky těmto faktům se TRX stala jakýmsi osobitým strojem pro individualisty. Svým vzhledem a charakterem je to motorka, která svou výjimečností přitahuje oči a vytáčí hlavy nevěřícím Tomášům, díky krásnému zvuku. Nejeden motorkář je pak překvapený, co to jede. Kombinace V-twin zvuku a značka Yamaha mu nejdou dohromady. A teď trocha čísel a techniky:

Motor

Jde o pětiventilový řadový dvouválec. Řadový dvouválec? Kdo to kdy slyšel?! Nelekejte se, Yamaha udělala fígl – předsadila klikovku o 270° vůči druhému válci - což má ve výsledku efekt véčka. Takže se nemusí tolik točit, aby ukázal svou sílu.

Od 2500 ot/min je TRX připravena vystřelit. Pod tuto hranici není o co stát. Lépe řečeno, škubání a poskakování není dvakrát potěšující. Výsledek – do města se moc nehodí. Pak je tady další hranice, a to 5000 ot/min. Tam si připadáte, jako by vám začal foukat vítr do zad! A pokračuje to do 7500ot./min, kde se nalézá vrcholek výkonové křivky. Průběh motoru je hladký a křivka výkonu a kroutícího momentu je jak z učebnice - hladká a přímá.

Převodovka

TRX nabízí 5 dlouhých kvaltů, což vám někdy ušetří řazení a někdy naopak nevíte jakou rychlost zařadit. Pokud to shrnu dle svých zkušeností, tak bych řekl, že na „jedničku“ můžete projet celým městem i za velkého provozu. Druhý rychlostní stupeň využijete, když budete ve městě a provoz se bude plynule hýbat. S „trojkou“ už začínáte vjíždět na předměstí, mimo hlavní ucpávky a štrůdly aut. Až vyjedete z předměstí a budete mířit na okresky, vystačíte si se „čtyřkou“ - od pěkného brumlání kolem 3000ot/min (cca 70km/h) po skoro dálniční rychlosti. Právě na dálnicích nejlépe využijete poslední 5. rychlostní stupeň. I na „pětku“ má motor dost tahu, to když vám tam pak vlítne nějaký „střelec“, uberete a pak bez řazení opět přidáte. TRX vás vytáhne a k tomu ještě zahraje líbivé symfonie ze dvou koncovek (Pozor – např. Akrapovič dělá výfukový systém pro TRX 2-1).

To byl spíš výčet technických dat, teď zpátky do sedla…

Z mého pohledu

Moje TRX je z roku 1997. Koupil jsem ji v Praze 4.11.2005 a za poslední 3 roky byla servisována přímo v Yamaha servisu, to vše bylo zdokumentováno. I to byl jeden z rozhodujících argumentů, proč jsem si koupil právě tuto krasavici. (Tímto děkuju a pozdravuju p. Martina Kříže z pražské Yamahy) V roce 2005 jsme toho s TRX už moc nenajezdili, ale i tak jsme zvládli 450km. Převážně cestou z Prahy domů (340km) a dvakrát jsem ji vytáhl do práce.. (Krátké cestovní zážitky popíšu níže.)

Teď přejdu k ergonomii a posezu.. Posez je sportovní, trochu víc na zápěstí, ale není to nic hrozného. Dá se lehnout na nádrž a opřít se tělem, tak se rukám uleví a navíc se člověk schová za větrný štít. Ten je docela rozměrný a chrání před povětrnostními vlivy dost dobře. Při nižších rychlostech, když nezalehnu, mě štítek uchrání tak na 70%. Nohy jsou v ostřejším úhlu, což k sportovní motorce přece patří, ale opět je to v pohodě. Já s mojí výškou 175cm nemám žádný problém usednout si pohodlně. Měl jsem i obavy, že sedlo bude moc tvrdé, ale byl jsem mile překvapen. Ani po 200km jízdě v kuse, mě nic nebolelo. :-) Co se ovládacích prvků týče, jsou rozmístěny klasicky a ničím nezaskočí. Škoda jen, že se v tu dobu nedělaly palivoměry..

K odpružení asi jen tolik: Na internetu jsem se dočetl, že zadní kyvka je výborná, ale přední teleskopy jsou měkčí a že se to dá levně doupravit hustším olejem.. Obojí je tedy nastavitelné: kyvka – plně nastavitelná; přední tlumiče – předpětí a útlum.

Ohledně hmotnosti a rozměrů výrobce uvádí 190kg suché hmotnosti a 208kg s náplněmi. Tak jak řekl můj kamarád, když jsme vybírali motorku: „Však se sní prát nebudeš a jak jí rozjedeš, tak už ti to nebude tolik vadit.“ Rozměrově se z dálky zdá, že je dlouhá, ale při usednutí se vše mění, je to sportovní náčiní.

Co říci závěrem? Snad asi tolik: „Yamaha TRX je individuální sportovní motorka. Má mnoho dílu společných s Yamahou TDM 850, takže o náhradní díly (třeba i použité) není nouze. Ke spotřebě lze říci, že je nízká. Dle zkušenosti i jiných majitelů (TRX i TDM) se pohybuje už od 5l/100km.“

Cesta Praha-Nový Jičín 4. listopadu 2005

Byl to vlastně jen jednostranný výlet. No, výlet – spíše odvoz, protože já se na ni jel jen podívat, ale nakonec jsem neodolal a koupil jsem ji. Tam vlakem, zpátky na TRX. Cestu z Prahy jsem zvolil přes Hradec Králové, páč tam není tolik dálnice, což se pak projevilo na celkovém čase cesty. Odjezd - 13:30.

Na dálnici sem držel předpisových 130 km/h a v pohodě. Motor si to brumlal na 5. rychlostním stupni nějakých 4000 ot/min :-) Když bylo třeba zrychlit, jen jsem přidal na plynu a bylo to tam. Neměl jsem obavy o výkon stroje, spíše o sebe - respekt. Po půlroční pauze a přechodu z Jawy se mi asi nikdo nebude divit.

Jo, to jsem ještě v Praze zažil pro mě něco nového. Na hlavním tahu na Hradec najednou začli přede mnou brzdit. Zavřel jsem plyn, zamáčkl jsem přední i zadní brzdu a... Pohoda :-) Připadal jsem si sice jak v Moto GP, ale taky dobrý. :-D Možná, že to znáte, když začnete prudčeji brzdit - odlehčí se zadní kolo a mírně „zatancuje“ do stran… no, na Jawce se mi tohle opravdu nestalo. Motor je jak třetí brzda… a to účinná. Když jen dobržďuju, tak to motor zvládne bez brzd. Jinak brzdy jsou skvělé – 2 kotouče (298mm, 4 pístkové brzdiče) jen tak něco nepřekvapí – a to již od pohledu.

Asi po 70km z Prahy dálnice končila a jelo se po silnicích 1. třídy - 1 pruh pro každý směr. Mnoho aut a náklaďáků, ale jel jsem si svoje piánko. V zácpách jsem se učil rozjíždět a celkově jsem během cesty zkoumal vlastnosti motorky..

1. přestávka Hradec Králové. No, tak to jsem si jen myslel. :-( Ve skutečnosti to byl Chlumec nad Cidlinou, což je asi 16km od HK. Natankoval jsem do plna a koupil si čokoládu :-) Zdržel jsem se asi tak 20min. Vše bylo v pohodě, dokud jsem nepotkal ukazatel na Hradec Králové. Seknul jsem se ve výpočtu a byl jsem teprve v Chlumci… :-/ Tak jsem si řekl, že pojedu dokud bude světlo. Jak cesta ubíhala a světla ubývalo čím dál víc, tak jsem situaci přehodnotil a říkám si: „Dojedu až do Mohelnice a dám si svačinovou pauzičku. Navíc z Mohelnice do Olomouce je to po dálnici a z OL už cestu znám, takže nebude moc vadit, když pojedu za tmy." A tak jsem i zrobil. V kopcích před Mohelnicí mi začalo být chladno, ale zvládl jsem to.

Kolem 17:15 si dávám 2. přestávku - na benzině v Mohelnici jsem si koupil čaj a dal si párek s chlebem. To mě zahřálo na další cestu :-) Umyl jsem si hledí přilby, což bylo nutné po útoku hmyzí letky a před 18h vyrážím na poslední úsek - směr Olomouc -> Nový Jičín. Dálnice Mohelnice-OL byla kllidná. Skoro žádný provoz, a když, tak světla byla vidět z dálky. Rychlost jsem držel trošku nad rychlostními limity, i když jsem věděl, že bylo více důvodů pro nižší rychlost, ale chtěl jsem to mít už za sebou. V Olomouci jsem se propletl semafory a pak až do NJ stále to samé. Řadím, beru za plyn a vím, že za chvíli jsem doma :-) V 19h a nějaké ty drobné stavím u baráku.

Ještě malá ukázka stroje pro mámu a zaparkovat do garáže. Shrnuto a podtrženo: Najel jsem 340 km v celku solidním čase (necelých 6h).

Cestou do práce (Nový Jičín - Frenštát p.R.)

Ráno jsem pak jel na TRX do práce… to bylo jiné. Daleko více zatáček = více zábavy. Moc jsem to neklopil, protože už bylo docela chladno a ikdyž to má nové gumy (Metzeler MEZ4) , neriskoval jsem. Do zatáček to jde samo. Ta hmotnost udaná výrobcem, která by se mohla zdát jako vyšší, nebyla moc poznat. To mi spíš připadala starší Jawa s cca 170kg daleko, daleko těžší.

Na místě je váha trochu více znatelná, ale přiznejme si, kdo by s TRX zůstával stát :-)

P.S.: Chci touto cestou pozdravit mou milovanou Pavlínku, svého staršího bráchu Marcela, který studuje a brouzdal (než mu ukradli) Austrálii s Yamahou R6 (r.v.2005) a jeho kámoša Jána, mladšího bráchu Pavla, bikery z okolí Nového Jičína a všechny majitele Yamahy TRX 850.